Symboly obce

IKONOGRAFIE

Obec Hřivice se skládá ze tří místních částí – Hřivice, Markvarec a Touchovice. Z pohledu historických písemných pramenů jsou nejstarší Hřivice. První zmínka o obci je nepřímá. V roce 1316 pohnal Dalibor z Kozojed k soudu Petra a Přibka z Hřivic, protože mu způsobili škodu na jeho majetku v Kozojedech. Další zmínka o Hřivicích je opět v přídomku šlechtice Jana z Hřivic, který se připomíná v roce 1318 v půhonu Jindřicha z Holedče. V Hřivicích stojí kostel sv. Jakuba Apoštola. Původní gotický kostel je v pramenech poprvé připomínán v 1362 při jmenování nového faráře. Vykonavatelem patronátního práva byl Albert z Kolovrat na Ročově, jako poručník syna Ješka a Matěje z Vlašimi, se svým bratrem Hynkem a se služebníky Slachem a Chotěborem z Hřivic. Ves Hřivice byla před husitskými válkami rozdělena na více části s různě velkými díly. Podstatné byly díly patřící Kozelkům z Hřivic a Slachům z Hřivic. Hřivice se nakonec staly součástí panství Velké Lipno, které patřilo k Postoloprtům v držení knížat ze Schwarzenbergu.

Ves Markvarec se poprvé připomíná v roce 1420, kdy král Zikmund Lucemburský vydal Herbortovi z Kolovrat na Ročově listinu o zápisu vsí Markvarec a Solopysky, patřící dosud benediktinskému klášteru v Postoloprtech. V roce 1523 prodal Jan Mašťovský z Kolovrat Ročov s hradem Pravdou a příslušnými vesnicemi Děpoltovi z Lobkovic na Bílině. Lobkovicové v roce 1637 připojili Markvarec k panství Divice a odsud se nakonec ves dostala k panství Cítoliby. V roce 1802 prodal Jakub svob. pán Wimmer Cítoliby Josefu knížeti ze Schwarzenbergu, který již držel panství Postolop

První zmínka o Touchovicích je z roku 1355, kdy se připomíná vladyka Racek z Touchovic. V polovině 16. století získal Touchovice Šebestián Vřesovec z Vřesovic, který ves připojil k panství Nový hrad nad Jimlínem. Od roku 1767 byli vlastníky novohradského panství knížata ze Schwarzenbergu. Schwarzenbergové se nakonec stali vlastníky všech tří částí dnešní obce.

Znak: Vidlicovým řezem červeno-modro-zeleně dělený štít. V horním poli stříbrná svatojakubská mušle, v pravém poli půl stříbrného orla se zlatou zbrojí, korunou na krku a jetelovitě zakončeným perizoniem. V levém poli ze zlaté koruny vyniká stříbrné rameno hříče.

Vidlicový řez dělí štít na tři pole v souladu s třemi místními částmi, které tvoří obec. Mušle hřebenatka se vztahuje k hřivickému kostelu sv. Jakuba Apoštola. Půl stříbrného orla v modrém poli je inspirováno erbem pánů z Kolovrat, s nimiž je spojena podstatná část historie vsi Markvarec. Rameno hříče s korunou je klenotem používaným jak v rodových erbech Slachů a Kozelků z Hřivic, tak také vladyků z Touchovic. Zelená je barva venkova, přírody a zemědělství.

Prostřední dva pruhy opakují podobu znaku a krajní mají barevnost středních svislých pruhů v opačném pořadí.

• Dekret k udělení znaku a praporu