Tipy na výlet

Chcete protáhnout svá těla?, poznat okolí své?, nechte se tedy inspirovat...

Zámek Nový Hrad

Nad obcí Jimlín se týčí rozsáhlý areál zámku Nový Hrad, který nabízí návštěvníkům dva prohlídkové okruhy. První zmínka o panském sídle v Jimlíně pochází z roku 1267, kdy je zmiňován Chotěbor z Jimlína. Nejvýraznějším představitelem pánů z Jimlína je Záviš,
který bojoval po boku Jana Lucemburského v bitvě u Kresčaku. Roku 1453 panství dědí Albrecht Bezdružický z Kolovrat, který roku 1453 získává povolení od krále Jiřího z Poděbrad na stavbu hradu na místě dnešního zámku. Roku 1573 zámek kupuje Jan starší z Lobkovic, který začíná s renesanční přestavbou areálu. V letech 1575 – 1588 v úpravách pokračují Fraňkové z Liběchové. Panství od nich kupuje Šebestián z Vřesovic a v držení rodu Vřesovců je až do roku 1630, kdy ho Jan Illburk prodává polnímu maršálkovi Janu z Aldringenu. Ten na zámku nechává instalovat 18 malovaných renesančních stropů a panství odkazuje premonstrátům ze Strahovského kláštera, kteří panství získávají roku 1634. Zámek byl v průběhu třicetileté války několikrát vypleněn. Premonstráti za svého působení postavili nové severní křídlo a začali se stavbou zámecké kaple sv. Josefa.  V letech 1651 – 1670 zámek vlastní braniborská markrabata Hohenzollernové. Roku 1670 panství kupuje Gustav Adolf z Varrensbachu, který pokračuje v barokních úpravách areálu, při kterých vzniká i bohatá štuková a fresková výzdoba interiérů. Roku 1715 panství kupuje Anna Barbora z Löweneggu, která ale panství zadlužuje. Posledními majiteli byly od roku 1767 Schwarzenbergové, kteří zámek drželi až do roku 1947, kdy jim byl na základě zákona Lex Schwarzenberg vyvlastněn. Za Schwarzenbergů prošlo k přeměně loveckého zámku na hospodářský velkostatek. V letech 1813 – 1816 část zámku sloužila jako vojenský lazaret. Roku 1851 se sem stěhuje na 20 let císařské jezdectvo. Po vyvlastnění zámku Schwarzenbergům zámek využívalo zemědělské družstvo. K opravám zámku dochází až od roku 1986 a především pak od roku 1994, kdy přešel pod Oblastní muzeum v Lounech. Od roku 2012 je samostatnou příspěvkovou organizací Ústeckého kraje.

• http://jimlin.kr-ustecky.cz/index.asp

Hrad Pravda

Zřícenina hradu Pravda se nachází v katastru obce Pnětluky a vede na něj zelená turistická značka z Pnětluk nebo žlutá turistická značka z Domoušic. Odborníci počátky hradu kladou
do 14. nebo 15. století. Byl postaven rodem Kolovratů jako opěrný bod. Roku 1523 ho Jan z Kolovrat prodal Děpoltovi z Lobkovic. V té době byla Pravda administrativním centrem panství, pod které náleželo několik vesnic včetně Ročova. V roce 1533 na hradě sídlil lobkovický úředník Jan z Mlékovic a hrad sloužil k loveckým účelům. Jelikož toto sídlo nevyhovovalo novým požadavkům, je již roku 1593 sídlo označováno jako zámek pustý. V druhé polovině 19. století se stal jedním z poutních míst českého národního obrození
a konaly se zde tábory lidu. Jelikož byl hrad postaven z opuky, jeho stav se zhoršuje. Dnes je možné vidět zříceniny vstupní brány, paláce, hospodářských budov, val a příkop vytesaný
do skály.

Čertův kámen

Pískovcový kámen, zvaný Čertův, se nachází nad obcí Pnětluky a lze k němu dojít po modré turistické značce z Konětop či Pravdy. Ke kamenu se váže několik pověstí, které mají stejný základ. Za starých časů bývala v Pnětlukách jediná studna. Od rána do noci tu byli lidé pro vodu. Křik, hádky a pranice tu byly na denním pořádku. Při jedné takové pranici se čert vsadil se svatým Petrem, že než kohout zakokrhá, učiní hádkám konec. Vyhledal obrovský kámen, naložil si ho na záda a s pekelným rachotem letěl do Pnětluk, že s ním studnu zavalí. Svatému Petrovi se přece jenom lidí sželelo, protože by přišli o vodu. Proto začal čerta brzdit. Když čert donesl kámen s velkou námahou pod Pravdu, ve vesnici už kokrhal kohout. Čert kohoutím kokrháním ztratil sílu a tak pustil kámen do lesa. Ten se s velkým hlomozem zabořil do země, kde dosud vyčnívá. Lidé ráno našli obrovský balvan na místě, kde nikdy nebyl. Viděli v tom napomenutí, aby zanechali hádek a pranic u studny. Proto vykopali více studní a k jejich vyroubení užili zlomků z čertova kamene. Nedaleko Čertova kamene vznikla v nedávné době studánka. Na pískovcových skalách v Úvoze, nedaleko srubového tábora, jsou vytesány obličeje, které měli vytvořit studenti sochařské školy v Hořicích při prázdninovém pobytu v období první republiky.

Klášter Dolní Ročov

Historie kláštera sahá až do roku 1373, kdy ho zakládá Albrecht z Kolovrat. Již roku 1376 sem přišli první mniši. Během husitských válek byl klášter poškozen, a proto dochází k jeho úpadku. Zotavovat se začíná až koncem 16. století. Další ránou byla válka třicetiletá, při které byl klášter pobořen. Po válce začali Kolovratové z obnovou areálu. V letech 1715 – 1718 přistavěl Jan Blažej Santini do průčelí kostela věž a zřídil hřbitovní kapli. Další přestavbu provedl Kilián Ignác Dientzenhofer, který v letech 1746 – 1750 přestavěl původní klášterní kostel do barokní podoby. Další stavbu vedl Anselmo Lurago. Roku 1950 byl klášter zrušen a využíván jako psychiatrická léčebna a skladiště. Řádu augustiniánů byl navrácen po roce 1989. Symbolem kláštera je gotická soška Panny Marie področovské, ke které se každoročně konají poutě.

Barokní Cítoliby

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1325. V rozkvětu obce došlo v 18. století za Schützů a především pak Pachtů z Rájova. Arnošt Karel Pachta založil zámeckou kapelu, z které se později vyvinula cítolibská skladatelská škola. Z 18. století pochází kostel sv. Jakuba Většího, který je vyzdoben plastikami Matyáše Bernarda Brauna a oltářní obrazy namaloval Václav Vavřinec Reiner. Trojkřídlý zámek byl do dnešní podoby přestavěn ve stejném období. Původní Braunovy sochy ze zámecké zahrady se nachází dnes ve Vídni. Matyáš Bernard Braun je také autorem dvou alegorií Víry a Času. Mezi další barokní památky patří sloup Nejsvětější Trojice z roku 1680, sochy sv. Barbory, sv. Linharta a sv. Prokopa, výklenková kaple sv. Apolonie a mnoho dalších památek.

Archeologický skanzen Březno

Archeologická lokalita v Březně u Loun je významnou polokulturní lokalitou, která dokládá osídlení od neolitu po raný středověk. Lokalita zahrnuje hradiště Na Šachtách vyvýšenině na řekou a  rovinné sídliště na pravobřežní terase řeky Ohře, kde se nachází archeologický skanzen. Ten navázal na výzkum prováděný v 50. až 70. let PhDr. Ivanou Pleinerovou, CSc, pracovnicí Archeologického ústavu v Praze. Roku 1981 se místo změnilo na stanoviště experimentální archeologie, kde byly jednotlivé objekty budovány na základě archeologickým průzkumem odkrytých půdorysů.

• http://www.muzeumlouny.cz/skanzen

Hrad Džbán

Hrad Džbán se nachází v blízkosti železniční stanice Mutějovice, odkud na zříceninu hradu vede žlutá turistická značka. Již v době halštatské bývalo na ploché ostrožné hradiště. Ač se jednalo o rozsáhlý hrad, nedochovaly se o něm žádné písemné zmínky. Jeho zakladatelem mohl být král Přemysl Otakar I. nebo jeho syn Václav I. Hrad byl opuštěn již koncem 13. století. Do dnešní doby se zachovalo torzo jedné věže, zbytky hradních zdí, příkop s valem a studna.

Zámek Stekník

Rokokový zámek v moři chmelnic se nalézá nedaleko Žatce.  Na místě zámku kolem roku 1600 stála tvrz Kaplířů ze Sulevic. Ti ji drželi do třicetileté války, kdy jim byla z náboženských důvodů zkonfiskována. Roku 1681 kupuje vyhořelou tvrz žatecký měšťan Jan Jiří Kulhánek, který na místě tvrze staví barokní zámek. Ve 2. polovině 18. století dochází za jeho vnuka Jana Františka svobodného pána z Klaudensteina k rokokové úpravě. Roku 1796 zámek koupil rytíř Antonín Josef Korba z Weidenheimu. Roku 1892 dědičně přechází do držby rodiny Hennetů. Roku 1907 dochází k prodeji Fridrichu Gimbelovi, po kterém zámek dědí švýcarský konzul  Gérold Déteindre, který byl posledním soukromým majitelem objektu. Jeho potomci drželi velkostatek Stekník až do roku 1945. Po druhé světové válce jim byl majetek zkonfiskován a zámek začal sloužit Výzkumnému ústavu chmelařskému v Žatci a později jej užívala Národní galerie Praha jako depozitář. Roku 1996 byl převeden pod Národní památkový ústav. Od té doby zámek prochází rozsáhlou rekonstrukcí a byl zpřístupněn návštěvníkům. V interiérech je možné vidět fresky a bohatou iluzivní výzdobu.

• https://www.zamek-steknik.cz/cs

Zámek Líčkov

Podle Václava Hájka z Libočan sahá historie Líčkova až do roku 766, ale první věrohodná zpráva o panském sídle pochází z roku 1342, kdy patři kostelu Všech Svatých na Pražském hradě. Následně se mezi mnoha majiteli vystřídal Jan z Líčkova, Koldicové a páni z Illburkové. Roku 1453 tvrz zdědil Václav z Minic, který ji přestavil na hrad. Roku 1510 hrad získali Lobkovicové. Jelikož Jiří Popel z Lobkovic vystoupil proti císaři Rudolfu II., byl na zámku uvězněn. Později panství koupil Diviš Hrobčický z Hrobčický. Jeho syn Bohuslav nechal hrad přestavět v renesanční zámek. Za účast ve stavovském povstání mu byl zámek zkonfiskován a dostává se do držení Hartvík Vratislav z Mitrovic. V období třicetileté války byl zámek poničen švédskými vojsky, a proto ho jeho majitelé hrabata z Wahlu přestavěli do barokní podoby. Poté vystřídal zámek několik majitelů, až ho roku 1765 koupil Josef Wonibald z Ebenu. Ten uskutečnil další barokní přestavbu. Z této doby pochází i rokoková brána. Josef Wonibald se dostal do dluhů a zámek v dražbě přešel na jiné majitele, kdy sloužil jako cikorkárna a palírna lihu. Dochází k jeho devastaci. Roku 1925 ho koupil akademický malíř Oskar Brázda se svou ženou Amelií Posse-Brázdovou. Ten začíná s úpravou areálu. Za druhé světové války musel zámek opustit a během ní byl zámek zpustošen. Roku 1948 došlo ke znárodnění, avšak Brázdovi bylo povoleno na zámku bydlet.  Po smrti manželky si bere svou múzu z podzámčí Marii, která zámek po sametové revoluci zrestituovala. V současnosti se v zámku nachází galerie obrazů Oskara Brázdy.

Vernerův mlýn Brloh

Unikátní technickou památkou je Vernerův mlýn, který při příjezdu do Brlohu z Cítolib nalézá nalevo od silnice. Mlýn vznikl kolem roku 1630 a v jeho držení se vystřídaly čtyři významné mlynářské rody – Kopřivovi, Haberzettlovi, Sochorovi a Vernerovi. Dnešní podoba objektu pochází přelomu 18. a 19. století. Mlýn je přístupný veřejnosti.

Menhir Zakletý mnich

V poli u obce Drahomyšl, směrem na Strkovice, stojí 220 cm vysoký a 2 tuny těžký menhir. Pověst říká, že jeden z mnichů svedl místní dívku a přemluvil ji, aby s ním utekla. Na tomto místě jej zastavil převor a za jeho čin jej proklel. Mnich na místě zkameněl. A jak už to bývá, za příčinu všeho byla dívka prohlášena za čarodějnici a upálena. Dnes někteří lidé tvrdí, že má kámen magickou moc a energii.

Naučné stezky

NS U Petra a Pavla a Výrov

Naučná stezka U Petra a Pavla začíná pod Markvarcem a vybudovaly ji Lesy České republiky. Trasa dlouhá 3,4 km se snaží návštěvníkovi na 8 informačních tabulích představit funkci lesa, jeho složení, způsoby lesního hospodaření a jeho flóru a faunu. Při cestě lze navštívit přírodní památku Na Spáleništi s výskytem střevíčníku pantoflíčku nebo přírodní památku Kozineckou stráň s bohatou populací třemdavy bílé a dalších chráněných rostlin. Lze také odbočit ke studánce v Koňské rokli, kterou vyznačuje odbočka z naučné stezky. Pomyslnou tečkou výletu může být vrchol Výrov (510 m. n. m.), jemuž dominuje vysílač. Kromě nádherného výhledu, který se z vrcholu naskýtá, stojí toto místo navštívit také proto, že se tu dochovaly terénní pozůstatky hradiště Kuk, které bylo obydleno od pozdní doby halštatské až po raný středověk. Vzhledem ke strategické poloze byla lokalita obývána již od pravěku.

NS Kounovské kamenné řady

V katastru obce Domoušice se nachází jedna tajemných lokalit České republiky, jejíž původ není jasný. Jedná se o Kounovské kamenné řady, které původně nesly název Domoušické kamenné řady, ale jelikož je proslavil kounovský učitel Antonín Patejdl, ujaly se jako kounovské. Dodnes se dochovalo na náhorní plošině Rovina 14 rovnoběžných křemencových řad na rozloze 11 hektarů. Často bývají přirovnávány francouzskému Carnacu a říká se jim Český Carnac. Existuje několik hypotéz původu, které tvrdí, že řady bývaly astronomickou observatoří, pohřebištěm, pravěkým závodištěm, středověkými mezemi polí či přistávací dráhou pro UFO. V prostoru řad se nalézá pět větších kamenů, mezi které patří Pegas, Gibon, Gibon II a další dva menhiry. K řadám lze dojít po naučné stezce od mutějovického nádraží
a spojit její návštěvu s návštěvou barokní kaple sv. Vojtěcha u Kounova, kde dle pověsti svatý Vojtěch v době velkého sucha vyprosil od Boha déšť u Kounova či hradiště na Rovině z doby bronzové. Z Roviny je to už kousek k dalším megalitickým lokalitám na Špičáku a Něčemic.

NS Údolí Hasiny u Lipence

Naučná stezka vede po území přírodní památky Údolí Hasiny u Lipence, která byla vyhlášena roku 2002. Předmětem ochrany je významné paleontologické naleziště z období svrchní křídy, chráněné rostliny a živočichové. Naučná stezka měří 1,5 km a tvoří ji 10 panelů. Začíná na silničním odpočívadle za Lipencem, ve směru na Žatec.

Máte-li nějaké další nápady, kam by bylo přínosné zavítat, dejte nám vědět, rádi informace zveřejníme.