Svátek

Svátek má Vendelín

Aktuální počasí

Počasí dnes:

20. 10. 2018

zata

Bude oblačno až zataženo, přechodně až polojasno. Ráno a dopoledne místy mlhy nebo zataženo nízkou oblačností. Denní teploty 12 až 16°C. Noční teploty 7 až 3°C.

Zobrazit více ...

 

MEDIÁLNÍ PARTNER OSLAV:

radio Blaník

Víkendové tipy na rádiu Blaník

 

 

ROPROP Severozápad

 

Kudy z nudy - odkaz

Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

Sakrální památky ve Hřivicích

Kostel sv. Jakuba

Nejvýznamnější církevní stavbou na území obce je bezesporu kostel sv. Jakuba. První zmínky sahají k roku 1355, kdy zde stál předchůdce dnešního svatostánku. Původní gotický kostel, ale na počátku 18. století vyhořel, a proto byl roku 1724 vystavěn nový barokní kostel dle plánů architekta Antonia Ehorto Martinelliho. Jedná se o jednolodní stavbu orientovanou na severozápad, kterou obklopuje starý hřbitov. Na průčelí kostela se nacházejí dva výklenky, které obsahují sochy sv. Prokopa a sv. Vojtěcha z roku 1746 od F. Rottera. Třetí socha v závěru presbytáře zobrazuje sv. Kryštofa a pochází ze stejné doby. Nad taškovou střechou je sanktusová věžička, kde původně vysívaly zvony. Prvním z nich byl umíráček Marie. Na něm byl latinský nápis: „Znova ulil Karel Bellman v Praze 1825. Odpočívej v pokoji. Posvěcen na jméno Maria.“ Druhým zvonem byl tzv. poledník, který nese nápis: „Mne ulil Karel Herold, zvonař Chomutovský léta Páně 1864za patronátního komisaře Jan Švágra, řiditele panství Velkolipenského a za faráře Jana Vlasáka, rodiče Skyšického v kraji Mladoboleslavském.“ Tento zvon byl také přelit ze staršího zvonu rozbitého roku 1863. Dnes je věžička bez zvonů. Hlavní oltář pochází z první čtvrtiny 18. století a zdobí ho secesní obraz Stětí svatého Jakuba od E. Neumanna a sochy sv. Petra, sv. Pavla a Nejsvětější Trojice. Nad oltářním obrazem se nalézá erb Schwarzenbergů. Rokokový boční oltáře z poloviny 18. století je zasvěcen sv. Anně Samotřetí a v minulosti ho doplňovaly sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Josefa. K vybavení dále patří kazatelna se sochou žehnajícího Krista, varhany, opravené roku 1869 za 198 zlatých Josefem Zahálkou v Českých Budějovicích, a 14 barokních obrazů křížové cesty. Kostel prošel renovacemi v letech 1853, 1896, 1948, 1993-4 a 2014-2016.

 

Zvonice ve Hřivicích

Hlavní dominantou obce je zvonice, která se týčí nad návsí. První zmínky o zvonici sahají
do roku 1506, kdy Bartoloměj, zvonař z Nového Města pražského, ulil pro Hřivice zvon
sv. Jakuba, který nese v latině napsaný nápis: „Léta Páně tisícího pětistého šestého: hle, já zvon nevolám nikdy marně: oheň neb svátek, válku, ctný pohřeb. Kdo mne zhotovil mistr cínař Bartoloměj, jest jméno jeho v Novém Městě pražském. Buď chvála (Bohu).“ Pod nápisem je vyobrazen sv. Jakub. Původní starší stavba byla zbarokizována. Dnešní barokní cibulovitá střecha pochází z roku 1781 a prošla roku 1901 rekonstrukcí. Samotná zvonice byla rekonstruována roku 1855. V první patře hranolovité zvonice jsou patrná střílnová okénka a ve druhém patře zvuková okna se segmentovými záklenky, na kterými jsou hodinové ciferníky.

 

Fara ve Hřivicích

O duchovní správě ve Hřivicích pocházejí zmínky z roku 1355. Základ dnešní stavby, která se nalézá v blízkosti kostela sv. Jakuba, byl postaven roku 1847 v místě původní staré farní budovy. Stavěl ji mistr Vonich z Cítolib a Matěj Mach z Touchovic byl jeho polírem. Roku 1906 došlo k přístavbě prvního patra. V současnosti fara již neslouží církevním účelům.

 

Zvonice Církve československé husitské

Cihlová zvonice se nachází pod kostelem sv. Jakuba a byla vyprojektována v roce 1934
a veřejnosti odevzdána 16. 5. 1937. Jedná se o stavbu s obdélníkovou základnou 180 x 120 cm. Z velké části ji stavěli hřivičtí občané svépomocí a cena za pořízení zvonice činila 7 574 Kč. Ve zvonici byl zavěšený zvon od firmy Herold z Chomutova o výšce 45 cm a o průměru 47 cm. Hřivičtí na něj sebrali 93 kg kovů a zaplatili za něj 2187 Kč. Slavnostní otevření zvonice za účasti bratra patriarchy Gustava Adolfa Procházky a lounské Rady starších, občanů z Loun a širokého okolí Hřivic hodnotí kronikář bratr Tvrzník z Lenešic jako "dostaveníčko všech Čechoslováků z celého Podlesí". Původní zvon byl zrekvírován za 2. světové války a po ní ho nahradil zvon nový.

 

Kaple sv. Michaela Archanděla na Markvarci

Kaple sv. Michaela Archanděla se nachází na markvarecké návsi. Tato stavba se zvoničkou pochází z roku 1804 a původně v ní byla umístěna socha sv. Jana Nepomuckého, je tedy možné, že původně byla zasvěcena tomuto světci. V kapli se každoročně koná bohoslužba při markvareckém posvícení.

 

Kaple sv. Vavřince v Touchovicích

Historické zmínky o původu kaple na touchovické návsi mlčí, ale dle mapy z I. vojenského mapování z roku 1767 je zřejmě, že v místech dnešní stavby stála buď tato kaple, nebo její předchůdkyně.  Roku 1835 byla kaple pokryta šindelem a hlavní obraz představoval touchovického patrona sv. Vavřince.  Roku 1917 došlo ke zrekvírování zvonu, který pocházel z roku 1714. Na tomto zvonu byl nápis, který oznamoval, že zvon nechal ulít rychtář Jan Triebenbach a odlil jej Johan Cauw z Kadaně. Je tedy zřejmě, že Touchovice měly kapli již toho roku, ale zda se nacházela na stejném místě jako dnes, není známo. V kapli se dnes nachází soška sv. Vavřince spolu s Pannou Marií touchovickou z 19. století, která drží Jezulátko.
Na kapli je umístěna pamětní plaketa, která připomíná návštěvu kardinála Dominika Duky, primase českého a arcibiskupa pražského.

 

Drobné sakrální památky

Kámen svatého Huberta se nachází při tzv. prostřední cestě. Jedná se o mohutný kámen, do kterého je vsazen obrázek sv. Huberta. Kříž nad tratí se nalézá po levé straně před křižovatkou na Markvarec a Lipno. Pochází z 19. století a nahradil starší dřevěný kříž, jak dokládá mapa z I. vojenského mapování. Roku 2016 došlo u příležitosti výročí 700 let od první písemné zmínky o obci k úpravě místa a výsadbě lip. Cypriánovic křížek před vchodem do kostela připomíná pouze poničený podstavec. Šrekovic křížek se nachází při polní cestě na Lipenec, na kterou se dá odbočit u hřivických česaček vpravo. Z odbočky je to ke křížku necelých 300 metrů. Pískovcový podstavec pochází pravděpodobně z 18. století a zdobil ho kovový kříž, ten však zmizel a později ho nahradil kříž dřevěný. Později zbyl pouze podstavec, který byl odcizen, ale naštěstí se vrátil. Novou výklenkovou kapli si na zahradě postavil vlastník domku při silnici na Konětopy roku 2016. Kamenný kříž na Markvarci se nalézá u česaček. Pochází z roku 1834 a zdobí ho reliéf Panny Marie Bolestné a ukřižovaný Kristus. Na místě sošek svatých Petra a Pavla, po kterých je pojmenována i naučná stezka, původně býval obrázek, který roku 1939 nahradily dřevěné sošky od Zdeňka Andrta z Markvarce. Ty měly být údajně využívané jako tajné skrýše. Roku 2015 došlo k odcizení původních sošek. Dnes se na místě nacházejí dvě lidově pojaté sošky. Zdobená boží muka v Touchovicích stojí přímo v obci Touchovice po levé straně při cestě z Opočna. Na vrcholu má kamenný kříž s ukřižovaným Kristem a stejně jako ostatní drobné sakrální památky pochází zřejmě z 19. století. Boží muka na Slánském vršku se nachází na hranicí katastrů a spadá již pod Opočno. V minulosti bývalo ve Hřivicích drobných sakrálních památek ještě více. Mez ty zaniklé patří kamenný kříž u Lipna, známý pod pomístním označením U Františkakřížek v místě zvaném U Křížku či U Zbořeného mostu při cestě na Konětopy, dřevěný kříž při polní cestě na Lipenec na rozcestí Na Hořici, dřevěný kříž v místě U Červeného kříže, obrázek Panny Marie U Chvuje, svatý obrázek u studánky Pod Klenkou na Markvarci, socha sv. Jana Nepomuckého na hranicích katastrů Touchovic, Opočna, Zbrašína a Jimlína, v místě Na Křížkách a kaple u Hořan (v osadě Babylon) z roku 1871, která byla zbořena roku 1900 při stavbě nové silnice,

 

 

Pomníky

Stejně jako v jiných obcích mají i Hřivice pomníky, které připomínají padlé ve světových válkách. Ve všech třech částech obce Hřivice jich lze napočítat celkem šest a je možné, že v budoucnu ještě nějaký pomníček či křížek přibude, aby připomněl deportované židovské rodiny nebo excesy na národních hostech, tedy německém civilním obyvatelstvu, které utíkalo před Rudou armádou.

 

Pomník obětem 1. a 2. světové války ve Hřivicích

6,5 metrů vysoký pomník zhotovený z bílého mšeckého pískovce stojí přes silnici naproti obecnímu úřadu. O stavbě se rozhodlo roku 1922 a na jeho stavbu uspořádali sokolové sbírku. Návrh pomníku vypracoval prof. arch. Emil Dufek z kamenické školy v Hořicích, rodák z nedalekých Chlumčan, a stavbu provedl Karel Havlíček z Rakovníka. Pomník stál tehdy 14 946,70 Kč a byl slavnostně odhalen 27. července 1924. Původní podobu pomníku zachytil v sokolské kronice František Štýdl: „Nad podstavcem vpředu byl rok postavení pomníku se znakem Sokola a nad tím nápis: „Postaveno péčí a nákladem Sokola, obce a občanů na památku zřízení republiky Československé a ku poctě jejích zakladatelů, jakož i k uctění památky ve světové válce padlých zdejších příslušníků.“ Na pravé a levé straně pomníku jsou letopočty označující počátek a konec světové války a nad tím 30 jmen padlých a nezvěstných. Na zadní straně byl umístěn letopočet 1919, kdy byly boje na Slovensku a nad tím provolání: „Občane! Uč se pilně z dějin vlasti a národa poznávati buditele a bojovníky za právo, svobodu a samostatnost naši. Tito buďtež tobě vzorem, abys hrdě se dle nich miloval a hájil pravdu a svou vlast vždy bránil proti nepřátelům!“ Na hořejší části pomníku jsou zemské znaky a nad tím jména bojišť.“ Po druhé světové válce přibyla na přední stranu podstavce deska se jmény pěti obětí druhé světové války, kterou nechal vyrobit sbor dobrovolných hasičů. Roku 2016 prošel pomník rekonstrukcí.

 

Pomník obětí bojů s fašistickými okupanty v Hřivicích

Tento malý pomníček se nalézá v parčíku na hřivické návsi a připomíná 6 obětí bojů s fašistickými okupanty dne 4. května 1945 v Hřivicích.

 

Pamětní deska na nádraží ve Hřivicích

Pamětní deska se nalézá u silnice na zadní straně hřivického nádraží.  Připomíná Pavla Dimitrije, který padl v bojích s nacistickými vojáky dne 4. května 1945.

 

Pomník hrdinům na hřbitově ve Hřivicích

Pomník, respektive hrob, se nalézá v horní části hřivického hřbitova a nese nápis „Národ svým hrdinům“. Před pomníkem je rudá hvězda, která připomíná sovětské partyzány.

 

Kříž nad pískovnou u Touchovic

Tento dřevěný kříž byl obnoven u příležitosti oslav 700 let od první zmínky obce Hřivice. Připomíná místo, kde padl neznámý partyzán údajně sovětské či francouzské národnosti při bojích v květnových dnech roku 1945.

 

Pomník obětem 1. světové války na Markvarci

Pomník se nachází u bývalé školy, dnes budovy místní knihovny. Tento pomník nese jména 11 obětí a byl postaven roku 1920. Obnos 3 000 Kč na jeho stavbu získán sbírkou od občanů Markvarce. Pomník vytvořil kameník Vochtl z Oráčova.

 

Pomník obětem 1. a 2. světové války v Touchovicích

Pomník se nalézá v pravém rohu touchovické návsi ve směru na Hřivice. Pomník byl odhalen 11. srpna 1974 k příležitosti 30. výročí osvobození Československa sovětskou armádou, jak připomíná i nápis na pomníku. Pomník nese celkem 11 jmen obětí světových válek z Touchovic.

 

Pomníčky k výročí SDH Hřivice a TJ Sokol Hřivice

Pomníčky k výročí Sboru dobrovolných hasičů Hřivice a Tělovýchovné jednoty Sokol Hřivice, které jsou umístěné na návsi a mají podobu zvoniček, vytvořila výtvarnice Kateřina Pacltová.

 

Starý hřbitov ve Hřivicích

Starý hřbitov ve Hřivicích se nacházel okolo místního kostela. Opravy z roku 1941 můžete shlédnout na přiložené fotografii.

 

Autor: Jiří Kašpar