Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

Babylon

Toto místo bývá někdy mylně kladeno směrem na Hořany za kravín, ale nic přesně nenasvědčuje, že by v těchto místech stávala někdy ves. V turistických a katastrálních mapách je toto pomístní označení umístěno u hřivického hřbitova, což je chyba z dob vojenského mapování. Jak tedy název vznikl, a kde se obec nacházela? Ač se přímo nabízí původ podle biblického města, tak pravda je zřejmě jiná. Název je pravděpodobně zkomolením pomístního názvu Babí lom, který se nachází v blízkosti tzv. prostřední cesty směrem na Hořany. Právě odtud původní obyvatelé získávali stavební materiál. Po staré lesní cestě se dá od lomu dojít až k polím za hřivickým kravínem. Samotná obec Babylon měla údajně zaniknout v průběhu třicetileté války, ale je tomu skutečně tak? Žádný archeologický výzkum dosud zaniklou obec neidentifikoval. Obec Hřivice, která se původně rozprostírala v okolí zvonice, se postupně rozrůstala až k dnešnímu korytu potoka Hasina, u kterého se nacházela právě obec Babylon. Dle vzpomínek pamětníků měly být objeveny při výkopových pracích v této části Hřivic kamenné základy, snad zbytky stavení původní obce. Babylon tedy pravděpodobně úplně nezanikl, ale pohltila ho novější zástavba obce Hřivice na pravém břehu Hasiny.

 

Hradiště

Hradiště „Na Šancích“ se nachází přímo nad obcí Hřivice na vrcholu Okrouhlík (440 m. n. m.). Dříve bylo bohužel mylně v turistických mapách kladeno na vrch Bor nad Konětopy. O původu hradiště moc zpráv nemáme, protože na něm nikdy neproběhl rozsáhlejší archeologický výzkum. Z povrchového sběru keramických předmětů je však patrné, že v 9. století návrší obývali Slované, ale není vyloučené, že mohlo být osídleno mnohem dříve již v době halštatské. Do dnešních dob jsou patrné terénní pozůstatky v podobě valu vysokého asi tři metry a příkopu. Od jara 2016 vede na vrchol Okrouhlíku zeleně značená turistická trasa Klubu českých turistů, po které je možné projít celým areálem hradiště a dostat se až k prameni Bělka, který býval využíván dávnými obyvateli hradiště. U hradištního valu by měla v brzké době přibýt informační tabule.

 

Příroda Hřivic

Obec Hřivice se nachází v srdci lounského Podlesí na okraji Přírodního parku Džbán, který byl vyhlášen roku 1994. Údolím protéká potok Hasina, dříve také zvaný Hřivický potok,
který pramení ve Lhotě pod Džbánem. Horninové podloží je tvořeno především opukou,
která bývala využívána jako hlavní stavební materiál pro místní stavení. V menší míře se pak vyskytuje pískovec, který tvoří malé skalky v lesích u Hřivic a Markvarce. Právě v sedimentech, které tvoří podloží v katastru Hřivic, je při troše štěstí možné nalézt i zkameněliny mořských organismů. Vhodné klima a podloží hřivického údolí bylo předpokladem pro pěstování vinné révy, což dokládají pomístní názvy Vinice v mnoha obcích na Podlesí a dále pak chmelu otáčivého, díky kterému se tato oblast proslavila.

Ve smíšených lesích a na rozsáhlých polích se vyskytují tradiční zástupci fauny jako například srnec obecný, prase divoké, zajíc polní, kuna lesní, bažant obecný. Z flóry je třeba zmínit vřes obecný, diviznu velkokvětou, lýkovec jedovatýjanovec. V nočních hodinách je možné zaslechnout zástupce sov nebo zahlédnout netopýry. Ve vodních plochách a mokřadech se objevuje volavka popelavákachna divoká. Ze zástupců obojživelníků vlhká místa obývají ropucha obecná, ropucha zelená, skokan skřehotavýskokan hnědý. Blízkost vodních ploch je vhodným stanovištěm pro užovku obojkovou. V Hasině se objevuje drobná rybka mřenka mramorovaná. Na slunných stráních a travnatých pasekách žijí ještěrka obecnáužovka hladká. Posledním zástupcem plazů, který obývá vlhká zarostlá místa, je slepýš křehký. Pomyslným králem nebe je káně lesní, dříve zvané káně myšilov, které krouží nad lesy a poli.

V obci se nachází i několik zajímavých lokalit, které nejsou bohužel státem chráněné, ale určitě stojí za návštěvu. Jedná se o korkovník amurský přímo v obci Hřivice a o Touchovickou stráň s rozmanitým druhovým zastoupením vzácných rostlin.

 

Jeskyně

Kromě lomů na opuku, z nichž některé připomínají jeskyně a za druhé světové války je využívali partyzáni, nachází se v obci i torzo opravdové jeskyně. Tato jeskyně se nachází u Hřivické studánky, též zvané ve Vinici, ke které vede odbočka ze zelené turistické značky. Původní podobu popisují vzpomínky pana Lauricha: „V mládí za okupace jsme před nálety nalezli
na okraji lesa ve svahu asi 3m vysokém otvor v zemi - asi jako nora od zvěře. Rozšířili jsme otvor a postupně vlezli dovnitř - stáli jsme v jakési jeskyni na okraji vodní hladiny. Voda byla čistá
a velmi studená. Chtěli jsme jít vodou dále, ale byla hluboká a tak studená, že se v ní nedalo plavat. Také tam byla větší tma. Házeli jsme kameny, abychom zjistili, jak je voda rozlehlá - kameny hozené vší silou ještě padaly do vody. Slíbili jsme si, že uvedené prostory prozkoumáme - mysleli jsme na vor, na kterém by jsme pluli vodou. Strašně nás zajímalo, jak je vodní jeskyně velká a co je za vodou. To se však nikdy neuskutečnilo, protože začalo osvobození naší země
a potom jsme začali chodit do jiných škol, potom na vojnu, kde kamarád omarodil a po návratu domů zemřel. Já jsem byl zaměstnán daleko od domova a často na různých místech republiky. Po čase, již jako dospělý, jsem se několikrát pokoušel najít to místo vstupu do jeskyně,
ale nenašel jsem je
.“ Mapka nakreslená panem Laurichem sice ukazuje jiné místo, ale dle pamětníků a popisu se vše shoduje s výše zmíněným místem. Je ale možné, že se v hřivických lesích ukrývá ještě jedna jeskyně.

Korkovníky

Ve Hřivicích na levém břehu Hasiny při cestě od sokolovny k ulici Břízová rostou čtyři korkovníky amurské (Phellodendron amurense). Latinský název pochází z řeckých slov phellos = korek a dendron = strom. Tento druh se přirozeně vyskytuje na Dálném východu, v Rusku,
v severovýchodní Číně (Mandžusku) a Koreji. V České republice je poměrně vzácný a lze se s ním setkat především v zámeckých parcích. Z borky korkovníku se vyráběla korková drť a z té se lisovaly korkové zátky nebo se vyráběla izolace. Korkovník se také využívá v tradiční čínské medicíně, k hubení podkorního hmyzu a poskytuje pastvu pro včely, protože kvete od konce června, někdy až do září.

Naučná stezka U Petra a Pavla

Na Markvarci začíná naučná stezka U Petra a Pavla, kterou vybudovaly Lesy České republiky. Trasa dlouhá 3,4 km se snaží návštěvníkovi na 8 informačních tabulích představit funkci lesa, jeho složení, způsoby lesního hospodaření a jeho flóru a faunu. Více informací o NS U Petra
a Pavla v sekci Tipy na výlety.

 

PP Kozinecká stráň

Přírodní památka Kozinecká stráň je jedinou státem chráněnou přírodní lokalitou, která zasahuje do katastru obce Hřivice. Lze na ní dojít po červené turistické značce z Markvarce.  Přírodní památka byla vyhlášena roku 1997 a předmětem ochrany jsou fragmenty teplomilné doubravy s řadou význačných chráněných druhů rostlin a s bohatou populací třemdavy bílé. Z dalších chráněných rostlin se zde vyskytují okrotice bílá, plamének přímý, medovník velkokvětý a zimostrázek nízký.

Touchovická stráň

Východně nad Touchovicemi se nachází Touchovická stráň, někdy též zvaná Bílé stráně,
kde rostou některé velmi vzácné a chráněné teplomilné rostliny. Tato lokalita vznikla činností člověka, který v této lokalitě lámal opuku a v místě zvaném Zaječák se na počátku 20. století těžila hlinka. Na jaře lze na stráních vidět květy koniklece lučního, tařinky horské, mochny písečné, dále také rozrazil rozprostřený, kozinec rakouský, mateřídoušku panonskou
časnou, pryšec chvojku, devaterník velkokvětý tmavý, vítod hořký, šalvěj luční, šalvěj přeslenitou, piplu osmahlou, voskovku menšíjestřábník chlupáček. I v létě je květena
na stráni velmi pestrá a v tomto období kvete bělozářka liliovitá, modřenec tenkokvětý, dejvorec velkoplodý, hlaváček letní, hlaváč bledožlutý, hlaváč šedavý, konopička úzkolistá, ožanka hroznatá, pelyněk ladní, pupava obecná, pcháč bezlodyžný, chrpa luční, chrpa čekánek, chrpa latnatá, hvozdík kartouzek, sesel fenyklový, prorostlík srpovitý, zvonek klubkatý, jehlice trnitá, úročník bolhoj, z trav se vyskytuje strdivka sedmihradská, vousatka prstnatá, kavyl vláskovitý a mnoho dalších více či méně hojných druhů. V létě kvete i zástupce orchidejí vemeník dvoulistý. Poslední rostlinu, kterou je možné vidět na podzim, je hořeček brvitý.

I přes unikátnost této lokality není dosud toto území chráněné. Doufejme, že se to v blízké době podaří napravit a zachránit toto výjimečné území pro další generace. K Touchovické stráni se lze dostat po polní cestě, která vede od silnice na Zbrašín.

 

Studánky

V minulosti se nacházelo v hřivických lesích mnoho studánek, které sloužili jako zdroj pitné vody pro tehdejší obyvatele. Časem některé vyschly a zanikly, ale některé vydržely do současnosti a poskytují osvěžení pro houbaře a turisty. V současnosti lze v katastru Hřivic nalézt tři studánky a na Markvarci jednu.

Bělka

Studánka Bělka se nachází ve stráni pod rozcestím zelené a modré turistické značky. Právě podle této studánky nese rozcestí své jméno „Nad Bělkou“. Tato studánka plnila svou funkci vodního zdroje již v době, kdy Slované obývali hřivické hradiště, tedy v 9. století. Ve druhé polovině 20. století studánku upravili skauti z Hřivic. Bohužel došlo k sesuvu, který původní studánku zničil. Roku 2016 došlo k úpravě studánky, aby z ní bylo opět možné pít.

Hřivická studánka ve Vinici

Jak již název napovídá, v místech, kde se studánka nachází, se ve středověku pěstovala vinná réva. Ke studánce lze dojít z Hřivic po zelené turistické značce, z které pak vede krátká odbočka přímo ke studánce. U studánky se nachází pozůstatky pískovcové jeskyně, v které dříve bývala také voda. Právě na pískovcové skále nad studánkou se dochovala rytina, která připomíná návštěvu studánky roku 1937 návštěvníky z Loun. Roku 2016 došlo k úpravě studánky, aby se z ní dalo pít.

Klucna

Tato studánka nese jméno po lese Klucna, který se nachází po levé straně před obcí Konětopy. Ke studánce lze dojít po asfaltové silnici a naleznete ji asi 350 metrů za závorou po levé straně. Místo roku 2014 upravili členové Sokolu Hřivice, kteří vybudovali dřevěnou stříšku.

Pod Klenkou

Studánka Pod Klenkou se nachází asi 300 metrů od cedule Markvarec, po levé straně ve směru na Konětopy. Od silnice k ní vede lesní pěšinka. Své jméno dostala podle javoru klen. Říká se, že z ní měli pít vojáci sovětského výsadku Jan Kozina pod vedením majora Melnika dne 17. října 1944. Občané Markvarce studánku upravili a zastřešili.

 

Touchovická kronika

Ač mají Touchovice stejně jako jiné obce kroniky psané v knižní podobě, můžou se chlubit i kronikou tesanou do kamene. Tato kamenná kronika se nachází v železničním tunelu v tzv. Touchovické rokli mezi Hřivicemi a Touchovicemi. Záznamy pocházejí přibližně z let 1905 – 1995 a popisují historické události, živelné katastrofy, úmrtí, ale připomínají i schůzky zamilovaných na tomto místě.

kronikakronikakronikakronika

 

U Divokého kance

V jedné ze zatáček tzv. prostřední cesty nad Hřivicemi mělo kdysi dojít k události, při které mělo divoké prase zabít myslivce. Od té doby toto místo nese název U Divokého kance. Událost v minulost připomínal i pomník, na kterém byl křížek a rok 1885. Bohužel při úpravě lesní cesty na asfaltovou silnici byl pomník v 80. letech minulého století odstraněn a shozen pod dnešní cestu, kde se spolu s dalšími kameny nachází dodnes. Dnes lze zhruba v místech, kde pomník stával, nalézt na malé skalce vytesanou hlavu divokého prasete. Nejlepší přístup k místu je po nové zelené turistické značce vedoucí na hradiště. Pokud půjdete z Hřivic, dostanete se na lesní asfaltovou silnici. Dejte se doleva a zhruba po 350 metrech dojdete do levotočivě zatáčky, u které je velké mraveniště. Tam hledejte v břehu po levé straně od silnice vytesaného divočáka.