Navigace
Výběr jazyka
Obsah
Sokolský slet pod Ještědem 20.-22.6.2008
Sokolský dar věnovaný 90.výročí vzniku Československé republiky
Sokolský slet Liberec 2008 se konal k 90. výročí vzniku republiky. Naše jednota se ho zúčastnila se skladbou pro žákyně - Bossa nova /12 žákyň/, Zpěv naděje /4 ženy/, Chlapáci /1 muž/, Ta naše písnička česká /1 žena, 1 muž/. Odjížděli jsme v pátek 20.6., zkoušky se konaly v sobotu, vystoupení pak v neděli odpoledne. S žákyněmi jsme navštívili ve volném sobotním dopoledni ZOO, u kterého jsme také bydleli v ZŠ.Počasí nám přálo, víkend jsme si užili s pohybem úsměvem a písničkou na rtech. Děkuji naší "hlídačce" - paní Janě Kubištové.
K. Pacltová
Slet Praha 1.- 6. 7. 2006
21 účastníků z naší jednoty,
cvičili jsme následující skladby – žákyně – Rozkvetlá louka, ženy – Zpěv naděje,
věrná garda – Ta naše písnička česká, muži – Chlapáci II
SLET 2006
A teď již k hlavní sokolské událostiroku. Než jsme se vypravili ukázat své sletové skladby do Prahy, zacvičili jsme si také na župních sletech v Lounech – 20. 5. a v Roudnici 27. 5. /tam bylo docela blátivo a zima/, na dětském dni ve Hřivicích 24. 6. a ještě i nyní v září na Peruci 23. 9. Naše skladba ROZKVETLÁ LOUKA byla prostě nejlepší!
Naše účinkování na sletě v Praze asi nejlépe popsala Áňa, dokonce za tento deník dostala první cenu v literární soutěži, vyhlášenou časopisem Sokol. Prosím zde je:
Jak jsme prožily
XIV.VŠESOKOLSKÝ SLET
Sobota 1.7. 2006 – Konečně se dočkáme, všichni se strašně moc těšíme. Většina z nás na sletu nikdy nebyla a tak ani nevíme co nás tam pořádně čeká. V 9:45 máme sraz u nás ve Hřivicích na návsi. Autobus měl zpoždění a tak jsme se bály, že už nepřijede a my nebudeme moci v Praze ukázat co jsme skoro celý rok nacvičovaly, naši skladbu Rozkvetlá louka. Cesta nám ubíhala rychle. Jely jsme asi hodinu, než nám autobus zastavil před základní školou Petřiny sever, kde bydlela celá naše župa Sladkovského, stejně jako před šesti lety. Rychle jsme popadly své kufry a hnaly se do školy. Škola je ve vnitř celá pěkně pomalovaná. Ubytovaly jsme se ve třídě 8.A, rozložily si na zem karimatky z kterých jsme hned po první noci byly celé omačkané. Nasvačily jsme se a vyrazily jsme do Sazka Arény kde se konala generální zkouška zahájení XIV. Všesokolského sletu. Poprvé jsme se podívaly do Sazka Arény a hned jsme shlédly úžasné vystoupení našich nejlepších gymnastů, tanečníků, krasojezdců na kole a vystoupení američanů. Byl to krásný zážitek. Po ukončení programu jsme vyrazily ještě na procházku po Praze a pak jsme zalezly do spacáků a samozřejmě nechyběla ani pohádka, kterou jsme si vyprávěly každý večer před spaním.
Neděle 2.7.2006 – Po snídani jsme hned odjely na Václavské náměstí, kde se řadil průvod. Bylo to hezké, ale nekonečné čekání v úděsném vedru a k tomu naše župa šla skoro až poslední. Když jsme se konečně dočkaly a zařadily se do průvodu, po pár metrech se udělalo Lence špatně a i další zezelenaly takže jsme průvod bohužel musely vzdát a odjet zpět do školy, kde jsme se zbarvily do normálu a šly se podívat na Hrad, kde se náš jakoby televizní štáb zeptal hradní stráže, jestli sleduje televizi Noha a tomu cukaly trochu koutky. Po večeři jsme si udělaly pyžamovou párty, kde nechyběla Helena Vondráčková s její písní Sladké mámení.
Pondělí 3.7. 2006 – Dneska jsme poznaly co je to čekat na seřadišti a na ploše. Cvičily jsme jen na hřišti vedle stadionu E. Rošického. Měly jsme v naší skladbě pěkný guláš, ale ještě, že jsme měly skvělou autorku skladby, která nás pořád chválila. V tom děsném vedru je to úmorné, naštěstí ale hasiči na seřadišti měli pořád puštěnou vodu a stříkali ji do vzduchu a tak jsme se mohly zchladit. Odpoledne jsme již po druhé zavítaly na Hrad s naší opatrovatelkou a občas krotitelkou paní Kubištovou do chrámu sv. Víta, kde jsme se podívaly do hrobky a shlédly jsme i pěknou výstavu hraček.
Úterý 4.7. 2006 – Dneska jsme si zacvičily na stadionu. Za odměnu jsme si potom vyšláply na Petřín. Prošly jsme růžovou zahradou a navštívily jsme zrcadlové bludiště, kde jsme se zasmály tomu, jak jsme všechny krásné. Vystoupaly jsme na rozhlednu, pokochaly se Prahou a šly na večeři do školy. Po večeři jsme jely na stadion na generální zkoušku I. Programu. Moc se nám líbil, hlavně Ta naše písnička česká a Sluníčka, z této skladby jsme si oblíbily písničku, kterou jsme zpívaly celou cestu do školy.
Středa. 5.7. 2006 – Dnes jsme strávily na stadionu celý den, protože jsme měly generálku. Už se nám to dařilo. Musely jsme tam vydržet dlouho, protože jsme musely nacvičit ještě závěr. Myslely jsme si, že už na ploše uschneme na placičky, ale za odměnu nás naše cvičitelka Katka Pacltová vzala vykoupat na Džbán. Voda byla příjemná a tak se nám vůbec nechtělo odejít. Po večeři jsme ještě v naší škole připravily vystoupení pro naší školu. Vyvěsily jsme plakáty, které nám chlapáci pak ještě upravili, aby vypadaly pěkně. Vystupovaly jsme na chodbě. Naše představení neslo název Ordinace – poslední cesta. Dnešním představením jsme potvrdily pověst TO JSOU PĚKNÝ ČÍSLA, TY HOLKY ZE HŘIVIC, která se o nás vyprávěla po škole. Protože jsme o sobě dávaly vědět širokému okolí a to hlavně písní Svítí slunce nad hlavou. Potom nás Katka a Jana vzaly do restaurace na pohár a na salát, za to jak jsme byly celý týden hodné.
Čtvrtek - 6.7. 2006 Ráno před vystoupením jsme vyrazily na poslední výlet do Valdštejnské zahrady, kde jsme obdařily další návštěvníky malým pěveckým koncertem. Tleskaly nám až sokolky z Moravy. Samozřejmě jsme nemohly zapomenout na návštěvu Tyršova domu, který jsme si prohlédly. A po obědě jsme odjely na stadion na vystoupení. Měly jsme trochu strach, přivítal nás potlesk a jakmile jsme uslyšely první tóny naší hudby od Michala Davida spadla z nás tréma a snažily jsme se vystoupení odcvičit co nejlépe. Vždyť nás natáčí televize a sleduje prezident naší republiky. Ukončili jsme slet tím, že jsme všichni nastoupili na plochu. Snad každý z nás měl takový divný pocit, měli jsme všichni malou dušičku a někteří z nás snad i brečeli. Pak jsme všichni mávali a odešli ze stadionu. Jeli jsme do školy, sbalili si kufry a odjeli domů.
Slet sice skončil, ale budeme na něj pořád vzpomínat, protože jsme tu prožili krásných šest dní, plných legrace. UŽ SE TĚŠÍME AŽ ZA ŠEST LET NASTOUPÍME NA PLOCHU JAKO ŽENY!!!
TJ Sokol Hřivice Anna Pacltová 16 let
