Navigace
Výběr jazyka
Obsah
LETOVISKO U PNĚTLUK 2009
Letní tábor je každoročním prázdninovým vyvrcholením cvičebního roku v Sokole. Ve školním roce tužíme svá těla převážně v tělocvičně a na táboře zase v přírodě. Sice nás letos bylo o něco méně – 65, ale byla to parta tak akorát – 2 oddíly chlapců, 2 děvčat a oddíl rodičů a dětí. Celý program se odehrával v duchu „divokého západu“. Většinu činností a her opakujeme každý rok, děti se na ně těší – hry v lese, na hřišti, práce s mapou a buzolou, vaření na ohni, uzlování, slaňování, šifrované hry , ale také výtvarné činnosti – batikování, ubrousková technika, nešitý patchwork.... A samozřejmě stezka odvahy, kterou jsme letos pojali trošíčku jinak. Oddíly = bandy musely zachytit posla s tajnou zprávou, napsanou neviditelným písmem /my samozřejmě víme, že mlékem/ a večer se dostavit s lanem a jednou baterkou na celnici. Zde prošly celní prohlídkou, nesměly nést další svítidla a zbraně. Pak se mohly vydat k pevnosti Pravda. Byla nádherná teplá jasná noc, měsíc v úplňku. Po cestě, ženy a muži prérie, plnili úkoly a nejtěžší je čekal na Pravdě. Museli vybrat ze všech jednoho statečného, který se sám vydá za duchem pevnosti a přinese poklad. Všichni ztichli, nikomu se nechtělo / a to bylo předtím hrdinských řečí/. Přihlásil se malý Vašík /8 let/ a prohlásil: „ Já se bojím, ale půjdu.“ Na druhém konci nádvoří se na hradbách zjevoval s lucernou bílý duch. Vašík pomalu postupoval k duchovi, nikdo ani nemukl. Když byl téměř u ducha, ten si chudák přišlápnul svůj dlouhý bílý hábit a složil se přímo před statečným kovbojem. A tak i bez ostrých koltů osadníci Letoviska získali poklad – krabici plnou výborných perníčků. Ještě chvilku jsme zůstali na Pravdě a obdivovali nebe plné hvězd.
Stejně tak obdivovali rodiče při závěrečném táborákovém programu Limonádového Joa, nacvičeného se zpěvy a tanci osadníky Letoviska. A tak jsme se opět kánonem Červená se line záře neradi po týdnu loučili se srubovým táborem.
Děkuji všem těm, bez jejichž nadšení a práce by takováto setkání nevznikaly. Odměnou jsou jim pouze úsměvy a spokojená srdíčka dětí.
Děkuji tedy kuchařkám – Miladě Čermákové, Marii Halašové, Janě Proškové, Šárce Kopecké, záložákům – Vladimíru Kubištovi, Jiřímu Halašovi a Víťovi Roflíkovi, medicimance Mileně Laubové a vedoucím – Lucii Janečkové, Jarce Sádovské, Anně Pacltové, Josefu Hajmovi, pomocníkům vedoucích Markétě Kubištové, Aleně Pelcové, Kamile Hanzalové a Jirkovi Pacltovi. A také našemu stálému sponzoru – firmě PATOK
Šerif - Kateřina Pacltová
Všechny táborníky – polárníky chválíme za výdrž a pevnou vůli při překonávání námi nastražených překážek. Vedoucí – Katka a Josef Pacltovi, Jarka Sádovská, Jana Verunáčová, Šárka Kopecká, Michal Švarc, Renata Lošanová, praktikantky – Anna Pacltová, Markéta Kubištová, Milena Laubová, Denisa Svobodová, Kristýna Bothová a také zdravotnice Lída Myšáková, kuchařky – Marie Halašová, Jana Prošková, Milena Čermáková, Alena Plašilová, technici – Jiří Halaš, Josef Furstl, Víťa Roflík.
Poté co naši polárníci dobyli severní pól, všichni se odebrali k táboráku. Po slavnostním zapálení jsme si opekli vuřty, hrála kytara, ...
Ze SEVERU ve jménu MÍRU
Z JIHU ve jménu PŘÁTELSTVÍ
Z VÝCHODU ve jménu LÁSKY
Ze ZÁPADU ve jménu PRAVDY
Táborové šou - Cirkus Zmatek 2003
Letní tábor Letovisko u Pnětluk 5.-12.8. 2006, 98 účastníků
Letní tábor - Letovisko u Pnětluk 2006
Počasí se v úterý konečně umoudřilo a my jsme mohli konečně vyrazit do lesa a na hřiště. Zahráli jsme si softbal /ten se stal asi nejoblíbenější táborovou hrou/, přihrávanou, fotbal, hru se zvláštním jménem – sobolí šlacha a v lese pak tradiční táborové hry jako hůlky, šifrovanou a rozstříhanou zprávu, Kimovu hru /při které si báječně prověříte paměť/, orientační pochod podle azimutu s buzolou. Nejvíce jsme se zasmáli při štafetových soutěžích v běhu na lyžích, ve velkých gumácích, přesunu po papírových krách a dřevěných lávkách. Rodiče s dětmi osvobozovali princeznu ze spárů tříhlavého draka a v noci šli vyzvednout tajný pergamen. Ti větší se vydali až na Pravdu a kdo se nebál, přespal tu pod dohledem dvou permoníků z místního sklepení.Poslední den jsme se dali do stavby polní keramické pece, ale výpal, přiznám se, se moc nepovedl. Snad příště. Keramika je prostě alchymie. Vedoucí tábora Kateřina Pacltová
Letní tábor Letovisko u Pnětluk 4.-11.8. 2007
Tábor TJ Sokol Hřivice na Letovisku u Pnětluk
Opět po roce na Letovisku u Pnětluk téměř ve stejném složení – 3 oddíly děvčat, 1 chlapců, 1 hokejistů a rodiče s dětmi – to je letní sokolský tábor pořádaný TJ Sokol Hřivice.
Letos ukrutní piráti pluli na svých korábech dobýt ostrov Puntu s jeho pokladem, který strážil duch ostrova a indiánský domorodý kmen, se kterým se nakonec piráti střetli a bitvu prohráli.
Užili jsme si plno legrace, sluníčko nám také přálo, zažili jsme letos jen dvě bouřky! Piráti si stavěli skutečné koráby /nyní zdobí zahradu sokolovny ve Hřivicích/, vytvářeli jsme si kostýmy, keramické nádoby, vařili jsme na ohni pirátskou polévku. Piráti musí ovládat spoustu dovedností – uzly, práci s buzolou, dřevem, přespat „pod širákem“..., ale také se umí dobře bavit při hrách a tanci.
Oddíl rodičů a dětí ze Sokola Louny a Hřivice se vžili do role indiánského kmene. Opravdu to byli „rudokožci“ se vším všudy – vyrobili si indiánské oděvy, čelenky, obydlí – teepe, totem a všechno vyzdobili domorodými ornamenty. Po těžké práci se potřebovali nasytit a museli se tedy vydat na lov bizonů, aby se posilnili na boj s piráty. A také před sebou měli indiánský výcvik, ve kterém se s vlastnoručně vyrobenými luky a oštěpy učili bojovat. Z tábora odjížděli opravdoví indiánští bojovníci a každý z nich obdržel indiánské vysvědčení.
Tábor jsme tradičně zakončili velkolepým šou, na které se vždy sjedou rodiče, prarodiče, přátelé. Všichni se i letos skvěle bavili, soudím podle „huronského smíchu a potlesku“ obecenstva. Skvělou tečkou bylo zpracování Červené Karkulky v podání oddílových vedoucích.
Náš tábor má i svého kameramana – pana doktora Bradu a celý záznam pak s velkým zájmem sledují všichni jeho pacienti v čekárně ve Hřivicích / a čekání je tak ani tolik neznervózňuje/.
Všichni se těšíme ne další tábor a já všem vedoucím, kuchařkám, praktikantkám a ostatním pomocníkům moc děkuji. Za sponzorství děkuji řeznictví pana Lošana. Vedoucí tábora Kateřina Pacltová
Týden utekl, všechny zážitky tu ani nelze popsat. Tábor jsme zakončili samozřejmě táborákem se skvělým programem. Rodiče a děti zatančili, v módní přehlídce předvedli své batikované a savené modely a každý oddíl zahrál jednu pověst. Nepřekonatelné byly Kazi, Teta a Libuše v podání hokejových teenagerů a Šemík ztrácející skutečné koblihy.
Zůstanou nám krásné vzpomínky a těšení se na příští rok opět v srpnu od 4. do 11. A mně nezbývá než poděkovat kuchařkám paní Halašové, Pelcové, Čermákové a Proškové za skvělou domácí stravu, oddílovým vedoucím Janě Verunáčové, Šárce Kopecké, Michalu Švarcovi a Josefu Pacltovi, praktikantkám Anně Pacltové, Ivě Fejfarové, Lucce Petrlíkové, Míle Laubové, Janě Lorencové a Veronice Bažantové a také nezbytnému technickému personálu – panu Halašovi, Furstlovi a Víťovi Roflíkovi. Dík patří také našim sponzorům – paní Šimíčkové, manželům Lošanovým a firmě Patok.
Letošní prázdninová vedra ukončil déšť a poznamenal začátek našeho tábora v sobotu 5. srpna na Letovisku u Pnětluk. My, sokolíci, spolu s hokejisty jsme zaplnili zcela tábor. Už jsme se všichni moc těšili, protože většina z nás jezdí opakovaně…….A ono pršelo, pršelo a pršelo…..celou sobotu a neděli. A tak my jsme patlali keramiku, batikovali a savili trička. Malovali jsme kulisy a kostýmy na představení „Starých pověstí českých“ v úpravě oddílových vedoucích a praktikantek. Přijeli za námi s pohádkou, jako každý rok, herci z mosteckého divadla Rozmarýnek.
